Nedaleko konzervatoře
jsme spatřili cosi zcela bezlakého.
Být jen se sebou, je v tom ptaní
a žádá odpověď.

Kde sebral náš vypečený kraj
špatnou parafrázi oběda?
Třeba byl v křídlech ještě život
a v něm i vzlétnutí bolesti navzdory.
Nebo se naskytla nějaká kola,
mrštila zbytek přímo nikam
a tohle poslala na chodník.

Že jsme však tři,
zdá se nám akorát směšné
to nevědomé neštěstíčko.
Osamocený pařát, který průkazně
nevyrostl bez těla.

(Suť, 2007)

Nepoškodit žluč,
Neujídat.

–

Napadl.
Věci trnou ve výkladech.

–

Vlak razí les.

–

Chůze
stopami auta,
každý jednou,
stejným směrem, spolu, zcela odděleně.

–

Svařák.
Podhorký.

23. 12. – 1. 1.

(Suť, 2007)