Random House, New York 1965
Přeložil Miroslav Jindra.
Melantrich, Praha 1989
…
Šli jsme za ním do suterénu. Spíš bych tomu říkal herna. Nebyla tam tma, okénky tam proudilo dost světla. Kenyon ležel v koutě na gauči. Ústa měl taky zalepená páskou a ruce a nohy svázané jako jeho matka – týmž složitým způsobem: šňůrou vedoucí od rukou k nohám a nakonec přivázanou k opěradlu gauče. Toho mám nejvíc před očima, Kenyona. Možná proto, že si byl ze všech nejvíc podobný, byl nejspíš k poznání. I když ho střelili do obličeje, přímo zpředu. Měl na sobě tričko a texasky a byl bosý, jako by se oblékal ve spěchu a hodil na sebe první, co mu přišlo pod ruku. Hlavu měl podepřenou několika polštáři, jako by si ho vrah pěkně vypodložil, aby měl snadnější cíl.
…