Extension du domaine de la lutte, Flammarion, Paris 2007
Přeložil Alan Beguivin
jh: 
Mladá fronta, Praha 2004
…
Potíž je v tom, že nestačí tak úplně žít podle pravidel. To se vám (někdy skutečně o fous) daří. Vaše daňové přiznání nemá chybu. Faktury splácíte před lhůtou splatnosti. Nikam nechodíte bez občanského průkazu (a zvláštního pouzdra na bankovní kartu…!).
Přesto jste bez přátel.
…
S Jeanem-Yvesem Fréhautem jsem se od té doby nikdy neviděl; proč bych taky měl? Vlastně jsme spolu nikdy opravdu nesympatizovali. V dnešní době se vůbec lidi moc nevídají, ani tehdy, proběhne-li seznámení v nadšené atmosféře. Občas dojde k překotným rozhovorům o obecných životních úkazech; někdy i k fyzickému objetí. Samozřejmě se vyměňují telefonní čísla, většinou si však lidi už nezavolají. A i když si zavolají a znovu se sejdou, počáteční nadšení je brzy vytlačeno deziluzí a rozčarováním. Věřte mi, znám život; to vše je naprosto ověřené.
…
Díra, kterou měla pod břichem, jí musela připadat strašně zbytečná. Penis se dá vždycky uříznout, ale jak zapomenout na prázdnotu vaginy? Její situace mi připadala zoufalá a začala mě trochu škrtit kravata. Po třetí skleničce jsem jí málem navrhnul jít píchat do kanceláře; na stole nebo na zemi; to je jedno; cítil jsem se schopen vykonat nezbytné pohyby. Mlčel jsem však; a nakonec myslím, že by to nepřijala; nebo že bych jí napřed musel obejmout kolem pasu, říct, že je krásná, dotknout se jejích rtů v něžném polibku. Skutečně nebylo cesty ven. Rychle jsem se omluvil a odešel zvracet na záchod.
…
Spis byl pochopitelně nedokončený. Jezevčík kromě toho usnul ještě předtím, než pudl dokončil svůj výklad; jisté indicie však dovolovaly předpokládat, že na jeho úvahách byl kus pravdy, již bylo možné vyjádřit několika krátkými větami. No co, byl jsem mladý, bavil jsem se. To bylo ještě předtím, než jsem potkal Veroniku; staré dobré časy. Vzpomínám si, jak mi jedna asi padesátiletá žena, kterou jsem potkal v baru na pláži ve věku sedmnácti let, kdy jsem pronášel protichůdné a zmatené soudy o světě, řekla: "Uvidíte, jak člověk stárne, všechno je mnohem jednodušší." Jak jen měla pravdu!
…
Čas od času mě přejede pohledem zpoza brýlí. Vypadá jako prokletý. Znám to; totéž jsem cítil před dvěma roky po rozchodu s Veronikou. Máte pocit, že i kdybyste se začali svíjet na zemi, řezat si žíly břitvou nebo masturbovat v metru, nikdo si vás nevšimne; nikdo se ani nepohne. Jako byste byli od světa odděleni průsvitnou, neprorazitelnou, neporušenou blánou.
…
Stejně jako neomezený ekonomický liberalismus má z analogických důvodů i liberalismus sexuální za důsledek projevy absolutní pauperizace. Někteří mají sexuální styk každý den; jiní pětkrát nebo šestkrát za život nebo nikdy. Někteří poznají desítky žen; jiní žádnou. Závisí to na tom, co nazýváme "zákonem trhu". V ekonomickém systému, kde je zakázáno propuštění, může víceméně každý najít své místo. V sexuálním systému, kde je zakázáno cizoložství, může víceméně každý najít partnera do postele. V naprosto liberálním ekonomickém systému někteří hromadí obrovská jmění a na jiné čeká nezaměstnanost a bída. V naprosto liberálním sexuálním systému vedou někteří pestrý a vzrušující sexuální život, kdežto jiným nezbývá nic než masturbace a samota. Ekonomický liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy. Stejně tak sexuální liberalismus znamená rozšíření bitevního pole na všechny věkové kategorie a společenské vrstvy.
…
"Prostě ale nechápu, jak mohou lidi žít. Mám pocit, že by všichni měli být nešťastní; chápete, žijeme v tak jednoduchém světě. Na jedné stojí systém založený na nadvládě, penězích a strachu – systém spíš mužský, nazvěme ho Mars; na straně druhé systém ženský, založený na svůdnosti a sexu, nazvěme ho Venuší. A to je všechno. Je skutečně možné žít a přitom věřit, že nic jiného není?"
…