Host, Brno 2007
Ilustroval Milan Soukup
jh: 
…
Petr přemýšlí, co bude muset dělat. Svatba. Práce. Ale těší se. Je to pro něj něco jako výzva.
Dítě.
Syn.
Uvidíme. Petr bere, co se mu naskytlo.
Kdyby ale věřil v osudovou lásku (jakože věří v exaktní vědu, ve vlastní schopnost a píli, nikoliv však v osud, mimozemšťany, homeopatii a jiné blbosti), právě ji s Bárou ztratil. Alespoň prosadí pro svoji nejstarší dceru jméno Barbora.
…
Nenarozený chlapec by se jmenoval Jakub, byl by poměrně dobrým sportovcem a ještě lepším elektromechanikem. V životě by byl šťastný, protože by o věcech moc nepřemýšlel, měl by spousty holek a tři děti. Rodičům by prostě dělal samou radost.
…
Klára má mladší sestru Karolínu, která je odjakživa hezčí. Blond, vysoká, štíhlá, zelené oči. Pravidelně miss, královna všech vesnických akcí – od školky přes taneční až na okres.
Klářina maminka si věší na stěnu všechny Karolíniny diplomy a na poličku si vystavuje trofeje.
Klára si umiňuje, že svoje děti nikdy takhle od sebe neoddělí. Ošklivé a hezké.
Pak to udělá. Těžko se tomu ubránit.
…
V pondělí ráno odjíždí Klára s krosnou na intr, Kája voňavá a krásná do Prahy, vrátit se zase večer domů.
Ale Klára ví, jak jede špinavým vlakem a většinou se ještě úplně nerozednilo, že ona jednou vyhraje. Získala ten pocit v knížkách, kterých přečetla stovky, a týdně čte další jednu až dvě, podle učiva. Ani neví, že vyhraje o tolik.
Ale přesto se sestry mají rády.
…
Johana se ožene a začne do Adély bít, co může, a ta se brání. Jistě, má víc síly, ale Johanka mlátí hlava nehlava. Nakonec jí Adéla dá opravdickou facku.
Johanka se rozbrečí, to ale Adéla neví, vzteky.
"Neřvi, tak hrozný to nebylo," řekne Adéla a pustí ji, trošku se začala bát, to zas bude Johanka žalovat.
Ale teď se plete. Najednou je Johana poprvé velká, nechce žalovat, chce ublížit.
…