King Rat, Michael Joseph, London 1963
Přeložila Jarmila Hanžlová
jh: 
Odeon, Praha 1982
…
Zajatci jedli a žili v jednotkách. Dvoučlenných, tříčlenných a tu a tam i čtyřčlenných. Jeden člověk toho tolik nestihne, sám nestačí najít něco k jídlu, udělat si oheň, uvařit a sníst. Nejvýhodnější byla trojice. Jeden sháněl jídlo, druhý hlídal, a třetí byl v záloze. Když ten v záloze nebyl nemocný, také on sháněl jídlo nebo hlídal. Všechno se rozdělovalo na tři díly: když člověk v pracovní skupině dostal vajíčko, ukradl kokosový ořech, našel banán nebo něco někde vyměnil, patřilo to jednotce. Byl to jednoduchý zákon, jako všechny přirozené zákony. Přežít se dá jenom vzájemným úsilím. Prohřešit se proti jednotce rovnalo se odsouzení k smrti, protože byl-li z ní někdo vyloučen, brzy se o tom dověděl celý tábor. A jednotlivec prostě sám přežít nemohl.
Jenom Král nepatřil k žádné jednotce. Jenom on si stačil sám.
…
Ještě jednou se Petr Marlowe podíval do nebe a snažil se obsáhnout jeho hloubku. Zbývalo mu už jenom nebe, aby nepodlehl skutečnosti, že žije v jakési krabici — v krabici plné mužů, mužského pachu, mužské špíny a mužského hluku. Bez žen pomyslel si Petr bezmocně, bez žen jsou muži jenom krutý a špatný vtip. A srdce mu v tom slunečním žáru krvácelo.
…