Nakladatelství Fr. Borový, Praha 1931
Překlad Františka Feigla
Obálka od Karla Teige
jh: 
…
Za chvíli ředitel pokračuje. "Tak mi přece řekněte sami, co chcete." Díváme se jeden na druhého. Máme říct co chceme? Jo, kdyby se to tak dalo říct jednou větou. Silný cit v nás jasně vře, – ale hned slova? Slov proto ještě nemáme. Snad je později jednou budeme mít!
…
V očích starosty vzmáhá se úžas. Nejistým hlasem ujišťuje jeden ze sedláků, že umíme zatraceně dobře bendit. Dva sedláci mlčky vstávají a ztrácejí se z parády. Někteří z našich protivníků se už pokoušejí vylévat sklenice tajně pod stůl, ale Willy ostražitě dbá, aby se nikdo neulejval. Vnucuje jim ruce na stůl a sklenice do hrdel. Nikdo se už nezubí. Nabýváme pomalu vrchu.
…