15. August 2007 · Write a comment · Categories: book · Tags:

Torst, Praha 2002

jh: vrána vrána vrána

…

Když je u nás doma šoró, kolem dokola geru se prohánějí igelitový pytlíky. Někdy si sednu ven a koukám, jak se písek točí ve vírech, jak se obzor vybarví do zlatohněda a slunce skrz zvířený žlutý prach je matný a roztřesený. Boty šednou pod nánosem prachu, který štípe do očí a koním vrže mezi kopyty, takže celý stádo je nervózní a uštěkanej nochoj s ním má spoustu práce, když má oddělit březí klisny s mláďaty od ostatních.

…

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *