Is God a Mathematician? Simon & Schuster, New York 2009
Přeložil Petr Holčák
jh: 
Dokořán / Argo, Praha 2010
…
Jeden z nejpůsobivějších příkladů záhadné a nečekané souhry mezi matematikou a reálným (fyzickým) světem poskytuje příběh teorie uzlů – odvětví matematické topologie zabývající se uzly. Matematický uzel připomíná běžný uzel na provaze, jehož konce jsou spojeny dohromady. Matematický uzel je tedy prostě uzavřená křivka bez volných konců. Zajímavé je, že hlavním podnětem k vývoji matematické teorie uzlů byl nesprávný model atomů z 19. století. Jakmile byl tento model opuštěn – pouhá dvě desetiletí po svém zrodu – vyvíjela se teorie uzlů dál jako relativně okrajový obor čisté matematiky. Tato abstraktní disciplína kupodivu najednou nalezla rozsáhlé moderní aplikace v oblastech sahajících od molekulární struktury DNA po teorii strun (pokus sjednotit subatomární svět s gravitací).
…
[Oskar Morgenstern, princetonský matematik a ekonom, líčí, kterak šel Kurtu Gödelovi za svědka k jednání s Úřadem pro přistěhovalectví a naturalizaci – pozn. jh]
Teď to začalo být zajímavé. S velkým vzrušením mi vykládal, že při svém zkoumání ústavy ke svému znepokojení objevil některé vnitřní rozpory a že může ukázat, jak by se dokonale legálním způsobem dalo dosáhnout toho, aby se tady někdo stal diktátorem a ustavil fašistický režim, což ti, kdo ústavu koncipovali, nikdy nezamýšleli. Řekl jsem mu, že je nanejvýš nepravděpodobné, že by takové události nastaly, i kdybychom předpokládali, že má pravdu, o čemž jsem měl samozřejmě pochyby. Trval ale na svém, takže jsme o této záležitosti vedli řadu diskusí. Snažil jsem se ho přesvědčit, aby tyto problémy na zkoušce u soudu v Trentonu v New Jersey vůbec nenadhazoval, a taky jsem o tom řekl Einsteinovi; vyděsilo ho, že Gödela napadlo něco takového, a řekl mu, že by se těmito věcmi neměl nijak znepokojovat a ani o nich nemluvit.
Uběhla řada měsíců a konečně nadešel den zkoušky v Trentonu. Ten den jsem pro Gödela přijel autem. Sedl si dozadu a jeli jsme vyzvednout Einsteina k jeho domu na Mercer Street, odkud jsme už vyrazili do Trentonu. Einstein se v jednu chvíli pootočil a zeptal se: "Takže Gödele, jste na tu zkoušku opravdu dobře připraven?" Jeho poznámka samozřejmě Gödela zneklidnila, což bylo přesně to, co Einstein zamýšlel, takže když viděl v Gödelově tváři rozčilení, velice se bavil. Když jsme přijeli do Trentonu, zavedli nás do velké místnosti. Normálně jsou sice svědkové dotazováni odděleně od kandidáta občanství, díky Einsteinově proslulosti však udělali výjimku, takže nás všechny tři pozvali k pohovoru společně. Examinátor se nejprve ptal Einsteina a pak mě, zda si myslíme, že Gödel bude dobrým občanem. Ujistili jsme ho, že to tak určitě bude, že je to vynikající člověk, atd. Pak se examinátor obrátil na Gödela, který seděl uprostřed, a řekl: "Nuže, pane Gödele, odkud pocházíte?"
Gödel: Odkud pocházím? Z Rakouska.
Examinátor: Jaký druh vlády jste v Rakousku měli?
Gödel: Byla to republika, avšak její ústava byla taková, že se nakonec změnila v diktaturu.
Examinátor: Ale! To je velmi zlé. To by se v této zemi stát nemohlo.
Gödel: Ale ano, a mohu to dokázat.
…
Fyzik Eugen Wigner, tvůrce úsloví "nepochopitelná účinnost matematiky", navrhl označit všechny tyto neočekávané úspěchy matematických teorií termínem "empirický zákon epistemologie" (epistemologie je disciplína, která zkoumá původ a meze poznání). Kdyby tento zákon neplatil, tvrdil Wigner, vědci by postrádaly povzbuzení a určitou jistotu, které jsou pro důkladné zkoumání přírodních zákonů nezbytnbostí. Wigner však žádné vysvětlení empirického zákona epistemologie nenabídl. Považoval jej spíše za "úžasný dar", za nějž bychom měli být vděčni, i když nechápeme, odkud se vlastně vzal. Podle Wignera právě tento "dar" vystihuje samu podstatu otázky po nepochopitelné účinnosti matematiky.
Zdá se, že nyní již máme pohromadě dostatek vodítek pro to, abychom se alespoň pokusili odpovědět na otázky, jimiž jsme začali. Proč je matematika nejen tak efektivní a produktivní v objasňování světa kolem nás, ale dokonce nám o něm obstarává nové poznatky? A konečně, je matematika tedy celkově tvořena, nebo objevována?
…