Povídky Případ na stanici Krečetovka, Matrjonina chalupa a Ve vyšším zájmu
Přeložila Anna Nováková
jh: 
Svět sovětů, Praha 1964
…
“Arčeda? Tohle jméno jsem určitě nikdy neslyšel. Kde to je?”
“To je skoro až u Stalingradu.”
“U Stalingradu,” přikývl Tveritinov. Ale na čele se mu udělaly vrásky. Chvilku se zamyslel a pak se roztržitě zeptal: “Promiňte… Stalingrad… Jak se to jmenovalo dřív?”
A v tu chvíli Zotov jako když dostane ránu palicí! Je to možné? Sovětský člověk, a nezná Stalingrad? To přece není možné! Není! Není! Tomu nemůže věřit!
…
A Gračikov dospěl pro sebe k pevnému závěru, že se nemá čekat, až se člen strany dostane do rozporu s trestním zákoníkem. Že ten, kdo využil své funkce, svého postavení a styků k tomu, aby pro sebe získal sebemenší výhodu — nemusí to být ani vila nebo přepychové letní sídlo — že takový člověk má být ze strany okamžitě vyloučen. Ne ho pranýřovat a udělovat mu důtku, ale vyloučit ho, protože to už není přestupek nebo chyba nebo slabost — to je naprosto cizí myšlení, to je kapitalistické myšlení.
V krajských novinách se psalo, že nedávno chytili nějakého šoféra, který se svou ženou, učitelkou, pěstoval doma na zahrádce květiny a prodával je na trhu.
Ale jak chytit Chabalygina?
…