Light in August, poprvé vyšlo 1932
Přeložil Josef Schwarz
jh: 
Odeon, Praha 1973
…
„Ale jeho krev mu nedala pokoj, nedovolila mu zachránit se. Nechtěla být ani tou první, ani tou druhou., bránila tělu, aby se zachránilo. Nejdřív ho totiž černá krev zahnala do černošské chatrče. A bílá krev ho pak odtamtud vyhnala, a právě tak mu bílá krev nedovolila vystřelit z pistole, které se předtím černá krev zmocnila. A zase to byla bílá krev, která ho poslala ke knězi, když se v něm naposledy, nenávratně zvedla a poslala ho proti veškerému rozumu a realitědo náruče chiméry, slepé víry v cosi vyčteného z tištěné Knihy. Pak ho nejspíš bílá krev na chvilenku zradila. Byla to jen vteřinka, záblesk, který ale černé krvi dovolil ještě naposledy se zvednout a obátit ho proti tomu, na čem si založil svou naději na záchranu. A právě černá krev, poslušná jeho touhy, ho strhla mimo jakoukoli lidskou pomoc, strhla do oné extáze pocházející odkudsi z černé džungle, kde život už dohasl, ještě než se srdce zastaví a smrt se stane touhou a naplněním. A pak ho ta černá krev zase zklamala, jako ho nepochybně zklamávala ve všech osudných okamžicích jeho života. Toho kněze nezabil. Jenom ho udeřil pistolí a běžel dál a přikrčil se za ten stůl a naposled se vzepřel černé krvi, jako se jí vzpíral třicet let. Krčil se za ten převrácený stůl a nechal se prostřílet s nabitou pistolí v ruce, aniž vypálil jedinou ránu.“
…
Ale tento kraj vypadal jinak, i když věděl, že ta odlišnost tkví ne v tom, co je na vnější, nýbrž na vnitřní straně okna, k jehož tabuli se jeho tvář tiskla téměř jako tvář dítěte, a i ve tváři jeho ženy, sedící v kupé vedle něho, byla jakási dychtivost, nejen hlad a zoufalství. Byli manželé necelých šest měsíců. Vzali se ihned po jeho promoci. Od té doby nezahlédl v její tváři ani jednou obnažené zoufalství. Ale vášeň v ní také neviděl. A znovu vskrytu, ne zvlášť překvapený a snad ani ne dotčený, pomyslel si: Chápu. Tak to tedy chodí. Manželství. Ano. Už chápu.
…