Sekai no owari to Hādoboirudo Wandārando, Šinčóša, Tokio 1985
Přeložil Tomáš Jurkovič
jh: 
Odeon, Praha 2008
viz také: Afterdark, Kafka na pobřeží, Norské dřevo, Na jih od hranic, na západ od slunce
…
Mám doma lebku jednorožce.
Ach jo, vzdychl jsem si v duchu. Copak se opravdu nemůže dít něco aspoň trochu normálního? Co jsem komu udělal? Jsem jen obyčejný, střízlivě uvažující kalkulátor s individualistickými sklony. Bez zvláštních ambic a přání. Nemám rodinu, nemám přátele, nemám ani milenky. Jsem muž, co netouží po ničem jiném než si co možná nejvíc našetřit, a až jednou praštím s kalkulátorstvím, jít na odpočinek a užívat si poklidné stáří, zatímco se budu učit starou řečtinu nebo hrát na čelo. Proč se zrovna a jedině já mám zaplétat mezi jednorožce, odstraňování zvuků a jiné podobné prapodivnosti?
…
Dokud nepřijde ropucha velká jako volkswagen golf a nepolíbí mne, hodlám spát jako zabitý.
Přes svůj ušlechtilý záměr jsem ale nakonec spal sotva dvě hodiny. V jedenáct totiž přišla tlustá dívka v růžovém a zacloumala mi ramenem. Celý svět zřejmě nabyl dojmu, že je můj spánek laciná komodita z veřejné dražby. Že prostě kdekdo může přijít a kopnout si do něj, jako se na zkoušku kope ojetému autu do pneumatik. Takové právo jsem už ale nikomu nehodlal poskytnout. Nejsem přece ojetá kára.
"Nechte mě na pokoji," zavrčel jsem.
"Prosím, rychle vstaňte, prosím vás," pravila dívka.
"Nechte mě na pokoji," opakoval jsem důrazně.
"Teď nemůžete spát," vedla svou dívka a párkrát mi poklepala rukou po boku. Projela mnou taková bolest, jako bych se zrovna řítil do pekel.
"Prosím," opakovala dívka. "Vstávejte, nebo nastane konec světa."
…
"Pro myšlenky totiž žádný čas neplatí. Tím se také odlišují od snů. Pro myšlenky není nic nemožného obsáhnout v jediném okamžiku vše. Nebo zakusit věčnost. Anebo vybudovat uzavřený okruh a obíhat po něm dokola. Takové už totiž myšlenky jsou. Na rozdíl od nesouvislých snů. Jsou jako encyklopedické hůlky."
"Encyklopedické hůlky?"
"Encyklopedická hůlka je teoretická hříčka, výmysl jistého vědce. Jde v ní o to, jak vyrýt třeba celou encyklopedii na jediné párátko. Víte, jak se to dělá?"
"To vážně nevím."
"Jednoduše. Text, v našem případě encyklopedii, celý převedeme do cifer. Jedno písmeno po druhém přepíšeme do dvoumístných číslic. A bude 01, B 02 a tak dále. 00 bude znamenat mezeru a stejným způsobem numerizujeme i tečky a čárky. A před tuhle číselnou řadu pak úplně dopředu napíšeme nulu a za ní uděláme desetinnou čárku. Takže dostaneme obludně dlouhé desetinné číslo: 0,1732000631… a dál a dál. A v odpovídajícím bodě párátka uděláme zářez. Takže třeba pro 0,50000… bude přesně v polovině, pro 0,33333… v jedné třetině. Chápete?"
…
"A k čemu ta díra vlastně má být?" vyptávám se Plukovníka.
"Vůbec k ničemu," říká Plukovník, zatímco nese k ústům lžíci. "Kopou tu jámu, aby ji kopali. V tom smyslu je to tedy velice čistá díra."
"Tomu moc nerozumím."
"Je to jednoduché. Kopou, protože chtějí kopat. Žádný jiný cíl to nemá."
Ukusuju chleba a usilovně přemýšlím o té čisté díře.
"Oni prostě občas takhle kopou," dodá Plukovník. "V principu půjde asi o to samé, jako když jsem já stále zabraný do svých šachů. Smysl to nemá a nikam to nevede. Na tom ale vážně nezáleží. Nikdo totiž nepotřebuje, aby to dávalo smysl nebo někam vedlo. Každý z nás tu takhle dál a dál kope své vlastní čisté díry. Činnost bez cíle, úsilí bez pokroku, chůze, jež nevede nikam – tobě to nepřipadá skvělé? Nikdo tím nikoho neraní, nikdo není zraněn. Nikdo se před nikoho nežene, nikdo nezůstává pozadu. Není tu vítězství a není ani proher."
…
Četla jsi Bratry Karamazovy?" zeptal jsem se jí.
"To víš, že jo. Ale už je to dávno a jenom jednou."
"Tak si je určtiě přečti znova. V té knize je spousta věcí. Ke konci románu řekne Aljoša mladému studentovi Koljovi Krasotkinovi tohle: ‘Poslyšte, Koljo, vy budete jednou v budoucnosti moc nešťastný. Celkem však přesto budete životu blahořečit.’"
Dopil jsem druhé pivo a nakonec si otevřel i třetí.
"Aljoša věděl víc, než se zdá," řekl jsem. "I když mi to tehdy při čtení připadalo jako hloupost. Říkal jsem si: Jak může nešťastný člověk blahořečit životu?"
…