Fasquelle, Paris 1929
Přeložil Luděk Kárl
jh: 
Mladá fronta, Praha 1973
…
A ustavičně nadával osudu, jak je k němu nespravedlivý. To přece není správné, když taková věc potkala jeho, řádného dělníka, který není žádný lenoch a ochlasta. Kdyby se to stalo někomu jinému, neřekl by.
"Můj táta si srazil vaz," říkal, "když jednou celý den pařil. Neříkám, že si to zasloužil, ale konec konců, přece jen to člověk chápe… Kdežto já, já byl dočista střízlivý, hodný jako beránek a neměl jsem v sobě jedinou kapku alkoholu, a najednou sletím, když se chci otočit a zasmát se na Nanu!… To je přece jenom trochu moc, nezdá se vám? Jestli je nějaký pánbůh, to teda divně ten svět řídí. Tohle já nikdy nestrávím."
A i když pak měl už nohy zdravé, zůstala v něm pořád skrytá nenávist k práci. Je to svinský řemeslo, trávit celé dny u okapových žlabů jako kočka. Páni měšťáci si to dovedou zařídit! Pošlou vás na smrt, sami si, zbabělci, netroufají ani vylézt na žebřík, sedí si pěkně doma v teple a na chudýho člověka se vykašlou! Nakonec říkal, že by si každý měl dávat plech na střechu sám. K čertu, kdyby měla být nějaká spravedlnost, mělo by se to dělat tak: když chceš bejt pěkně v suchu, tak se o střechu postarej sám.
…
Ne, už nechce. Ale přece jen váhala. Z té anýzovky se jí dělalo mdlo. Nejraději by si dala něco ostřejšího, aby si spravila žaludek. A dívala se po očku za sebe na tu mašinu na chlast. Ten zatracený hrnec, bachratý jako břicho tlusté kotlářky, s tím protáhlým nosem, který se všelijak kroutil, v ní budil chuť a zároveň, až jí z toho šel po zádech mráz. Ano, vypadá to úplně jako kovové vnitřnosti nějaké obludné čarodějnice, která kapku po kapce vypouští ze střev oheň. Pěkný pramen jedu, jen co je pravda, s touhletou výrobou se měli schovat někde ve sklepě, tak je nestydatá a ohavná! Ale přesto přese všechno by byla nejraději strčila nos až dovnitř, načichala se té vůně a okusila ten neřád, i kdyby si po něm měla spálit jazyk, až by se jí sloupal jako pomeranč.
"A co vy to vlastně pijete?" zeptala se potměšile mužských a oči jí zasvítily při ohledu na tu krásnou zlatou barvu v jejich skleničkách.
…