Återkomsten, 1995
přeložila Marie Voslářová
jh: 
MOBA, Brno 2013
…
K čemu to vlastně je, že věnují tolik sil hledání pachatele, který se z nějakého neznámého důvodu rozhodl ukončit tenhle osamělý zločinecký život?
Koho sakra zajímá, že je Leopold Verhaven mrtvý?
Existuje aspoň jeden jediný takový člověk?
Kromě vraha, samozřejmě.
…
Nijak zvlášť přínosné odpoledne, to si musel přiznat. Ačkoli přesně takhle to přece chodívalo. Víceméně pokaždé. Otázky, otázky a otázky. Nekonečné rozhovory a vyptávání a výslechy, všechny na první pohled stejně marné a bezvýsledné, ale pak se najednou vynoří to podstatné. Obvykle když to člověk nejmíň čeká. Nějaká souvislost, nějaká překvapivá odpověď… nějaké to slabě zářící světýlko ve tmě, a jde o to, nepřehlédnout ho. V té houštině irelevantních detailů a únavných drobností člověk nesmí bez povšimnutí proběhnout kolem.
…
„Víš to stejně dobře jako já,“ řekl po chvíli. „V určitých situacích… v určitých situacích je prostě potřeba dbát v první řadě o veřejný prospěch. Kdyby se ti, proti vší pravděpodobnosti, podařilo v téhle staré kauze vypátrat nového vraha, copak by z toho někdo něco měl?“
…